O Česku
ČESKO
První historické zmínky o vinicích u nás pocházejí z klášterů, tedy konkrétně ze zakládacích listin klášterů. Dále pak z dochovaných písemných legend od 10. století. Největší vliv na pěstování vína a zakládání vinohradů v českých zemích měly kláštery a církev.
Pevný řád do vinařství přinesl až král Karel IV., který roku 1358 vydal nařízení, kterým bylo české vinařství chráněno, tzv. Právo viničné. Mimo jiné zakázal dovoz cizích vín, podporoval české vinaře a dokonce vybíral nové plochy pro zakládání nových vinic. Začal do Čech zvát odborníky, kteří měli pomoci českým vinařům. Rovněž začal blízce spolupracovat s vinaři z Francie, odkud dovážel různé odrůdy vín. Ani jeho syn, Václav IV., v podpoře nepřestal. Ba naopak se vinařství stalo velmi důležitým zemědělským odvětvím, jež se rozšiřovalo.
Díky tomu nalezneme česká a moravská vína v okrajových vinohradnických oblastech. Koncem 20. století prošlo vinohradnictví další velkou změnou, která však zvýšila kvalitu prodávaných vín. Byl vydán nový zákon o vinohradnictví a vinařství, který dal vinařům právní jistoty a stanovil vinařské tratě, které jsou státem částečně dotovány. Nejkvalitnější vína se dnes pěstují pouze na zaregistrovaných vinařských tratích, v polohách, kde jsou dlouhodobě vhodně podmínky pro získání vysoce kvalitních hroznů. Víno je vyráběno s láskou a správným řemeslným umem.
Nejlepší výrobci zasílají svá vína do mezinárodních soutěží, kde sklízejí nemalé úspěchy. Kvalita vína i jeho obliba u nás nebývale vzrůstá. K nejoblíbenějším odrůdám patří Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Pálava, Tramín červený, Sylvánské zelené, Irsai Oliver, Aurelius nebo Rulandské bílé. Z modrých odrůd jsou oblíbené a nejvíce zastoupené Svatovavřinecké, Frankovka, Cabernet Moravia, Neronet či Zweigeltrebe.